|
|
Zemědělské využívání krajiny a jeho vliv na látkové ztráty v modelovém povodí řeky Stropnice
SLAVÍKOVÁ, Lucie
Obsahem diplomové práce Zemědělské využívání krajiny a jeho vliv na látkové ztráty v modelovém povodí řeky Stropnice bylo vysledování dynamiky látkových ztrát v povrchových vodách v pěti malých subpovodích řeky Stropnice. Hodnoty jednotlivých parametrů z fyzikálně chemické analýzy tvořil medián dat všech hodnot z let 2001 - 2011 (pH, vodivost, kationty, anionty, uhlík). Výsledky byly vyhodnoceny pomocí vícerozměrové analýzy rozptylu Anova - Tukeyho post-hoc testu. Pro vybrané parametry byla provedena korelační analýza těsnosti vztahů. Mezi horními odběrovými místy byly prokázány rozdíly v obsahu síranů. Mezi dolními odběrovými místy byly prokázány změny mezi ornou půdou a TTP. Lze konstatovat, že mezi chemismem povrchových vod a způsobem využití krajiny existuje pozitivní vztah.
|
|
|
Chemické parametry povrchových vod vybraných modelových ekosystémů kulturní krajiny
STRNADOVÁ, Johana
Cílem bakalářské práce bylo zjistit a porovnat koncentrace chemických parametrů v pěti tocích v Novohradských horách. Jednotlivá odběrová místa se od sebe lišila typem ekosystému, způsobem hospodaření, vegetačním složením porostů a podložím. Sledované parametry v lesních ekosystémech byly: konduktivita, pH, sírany a vápník. V agroekosystémech byly sledovány parametry: konduktivita, pH, vápník, chloridy a dusičnany. Z nasbíraných dat byly vytvořeny grafy za období let 2005 ? 2010. Na základě výsledků lze konstatovat, že přirozený smíšený porost odolává koncentracím síranů a nedochází k acidifikaci povrchových vod. Na rozdíl od smrkové monokultury, v němž má povrchová voda nejnižší pH protože smrkový porost zachycuje větší množství síranů. Chemismus vod v agroekosystémech odpovídá tomu, že protékají krajinou, která je využívána pro hospodářskou činnost. Nejvíce patrné to bylo u potoka, který v horním odběrovém místě protéká smrkovou monokulturou a konduktivita tam dosahovala pouze 65?S.cm-1. Naopak v dolním odběrovém místě byla konduktivita podstatně vyšší 175 ?S.cm-1. Hodnota konduktivity potoka, který protéká vlhkými loukami, činila 191 ?S.cm-1. Výsledky měření potvrdily, že voda dosahuje vyšší konduktivity v obhospodařované krajině.
|
|
|
Vliv zemědělské činnosti na fyzikálně chemické parametry povrchových vod na Novohradsku
SLAVÍKOVÁ, Lucie
Zemědělství je činnost, která ovlivňuje krajinu. Obsahem práce bylo sledování změn ve složení povrchových vod v modelovém území povodí řeky Stropnice na Novohradsku. Byly sledovány následující parametry: pH, vodivost, dusičnany, fosforečnany, sírany, chloridy, bazické kationty (Mg2+, Ca2+, K+, Na+). Změny těchto parametrů byly monitorovány v období let 2005 ? 2010. Hodnoty vodivosti na horním profilu řeky Stropnice přesahují hodnotu 50 ?S.cm-1. Na dolním profilu řeky Stropnice hodnoty vodivosti nepřesahovaly 175 ?S.cm-1. Na základě výsledků lze konstatovat, že povrchové vody v zájmovém území jsou ovlivňovány zemědělskou činností - nejedná se však o intenzivní formu zemědělské činnosti.
|
|
|
Identifikace bodových zdrojů znečištění povrchových vod a jejich kvantifikace na vybraných povodích na Šumavě
TOMKOVÁ, Zdeňka
Během roku 2009 probíhalo hodnocení chemismu povrchových vod u tří malých povodí na Šumavě v oblasti Svatotomášské hornatiny, a sice Bukového (lesy), Mlýnského (polo-intenzivní odvodněná pastvina, část obce Pasečná) a Horského potoka (mokřady, lesy, kosené louky, část obce Svatý Tomáš). Snahou bylo zmapovat tři hlavní období v průběhu roku. Jarní odběr (12. květen) by měl ilustrovat začátek vegetačního období s vyššími průtoky vody. Letní odběr (21. červenec) je v období na vrcholu vegetační a turistické sezóny, sezónních prací v lese a především v zemědělství (pastva a kosení luk). Poslední odběr (21. říjen) reprezentuje období na konci vegetační sezóny, zpravidla s nejnižšími průtoky v korytě toku, konec turistické sezóny a ukončení celoplošné pastvy. Již v průběhu terénního šetření spojeného s odběrem vzorků a měřením vodivosti byly zjištěny některé přítoky se zvýšenou koncentrací rozpuštěných látek ve vodě. Zatímco na Bukovém potoce, jak se předpokládalo, se tyto přítoky víceméně nevyskytovaly, na Horském potoce se poměrně nečekaně, zato výrazně, projevily hned v pramenné oblasti. Na Mlýnském potoce se vyšší koncentrace rozpuštěných látek ve vodě vyskytovaly vzhledem k odvodnění a celoplošné pastvě dobytka dle předpokladu po celém povodí. Jednoleté sledování prokázalo výhodu hodnocení kvality vody jednoduchým měřením vodivosti přímo v terénu. Vysoké vodivosti vody na přítocích v terénu byly následně potvrzeny laboratorním rozborem na vybrané ionty. Na základě identifikace bodových zdrojů znečištění bylo navrženo doporučení pro zlepšení současného stavu.
|
host ::
RSS.